Fleš - Zpravodajský čtrnáctideník studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

RUBRIKY

Domácí | Zahraniční | Kultura | Sport | Flešmentáře | Flešmédia | Analýzy | Flešjetony |

Kdo (ne)zachrání českou BBC?

Je 8. září 1939. Je tomu týden, co na našem území vypukla druhá světová válka. Je to den, kdy si první čeští posluchači mohli poslechnout anglickou rozhlasovou stanici BBC ve své mateřštině. Do dějin vešly monology ministra zahraničí Jana Masaryka z Anglie. Dodávaly víru ve zrušení německé okupace. Po válce to bylo s vysíláním BBC v Československu horší.

Komunistická vláda záměrně rušila jeho rádiové vlny. Po roce 1989 se BBC přesunula na československé frekvence. Od prosince 1990 si pobočka vybudovala síť dvanácti vysílačů na území Československa. Po rozdělení republiky v roce 1993 se těžiště výroby českého programu přesunulo do Prahy. Zde nyní působí redakce s více než čtyřiceti špičkovými novináři v čele s šéfredaktorem Vítem Kolářem. Redakce vysílá česky přes pět hodin denně. Navíc provozuje webovou stránku www.bbc.cz.

Minulý týden oznámil ředitel BBC World Service Nigel Chapman, že české vysílání končí. Uvedl, že „uzavření české sekce BBC souvisí s přehodnocením priorit BBC World Service“. Česká redakce však není jediná, která má být od ledna příštího roku zrušena. Zavírat se bude dalších devět ze 43 poboček. Půjde převážně o postkomunistické země (Bulharsko, Chorvatsko, Kazachstán, Maďarsko, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, ale také například Thajsko). Chapman dále vysvětlil, že jde o největší transformaci od začátku vysílání BBC World Service.

Vedení redakce považovalo českou pobočku za velice úspěšnou, dokonce ji dávalo za vzor ostatním zemím. Pravým důvodem pro zrušení české sekce je podle Chapmana geopolitický význam. Tvrdí, že posluchači v České republice mají jeden z nejlepších výběrů rozhlasové i novinové žurnalistiky, a proto není nadále důvod udržovat české vysílání.

Hlavním důvodem je však nová arabské televize, kterou hodlá BBC od příštího roku spustit a která by měla konkurovat místní Al-Džazíře. Na takto nákladný projekt potřebuje pochopitelně BBC spoustu peněz, které jednoduše získá zrušením 10 redakcí v ostatních zemích. Tyto redakce jsou financovány britskými občany z koncesionářských poplatníků. Ti se nijak obzvlášť o finanční politiku BBC nestarají. Stanice se rozhodla, že veškeré ušetřené prostředky využije na nový „arabský projekt“.

S panem Chapmanem určitě nesouhlasím v jeho názoru na české étery. Máme například Český rozhlas 1 Radiožurnál. Ten však dle mého soudu, a jistě i soudu jiných posluchačů, nedosahuje takových zpravodajských kvalit, jaké měla výše zmíněná česká redakce BBC. Spousta lidí si například stěžuje na hudbu Radiožurnálu. Konzervativní česká BBC žádnou hudbu do svého programu nezařazuje. Její zpravodajství jak ze světa, tak z domova plus zajímavé interview, informace o vědě a další speciály jsou tak vyvážené, že hudbu naprosto nepostrádají. Vysílání je u nás myslím výborným důkazem toho, že lze dělat kvalitní rozhlasovou žurnalistiku i bez muziky.
Rád bych navrhl některé způsoby, jak by se (ne)mohla česká BBC (ne)zachránit.
1. Zaměstnanci by mohli vytvořit svou vlastní rozhlasovou stanici, která by se sice nejmenovala BBC, ale kvalita by zůstala zachována.
2. Český rozhlas by mohl od ledna 2006 převzít prázdné místo po vysílání a vytvořit opravdový zpravodajský server bez hudby i za cenu, že by se zvýšily koncesionářské poplatky ze současných 45 Kč na 46 Kč (vycházím z toho, že od října dostal Český rozhlas přidáno od každého koncesionáře 96 Kč (12 x 8), což je navíc 250 milionů korun každý rok. Dohromady tedy Český rozhlas ročně získá od svých koncesionářských poplatníků skoro 1,5 miliardy korun. Podle šéfredaktora BBC Víta Koláře stál ročně provoz české redakce World Service jen jeden milion liber, což je něco přes 40 milionů Kč.) Tato spíše symbolická koruna by stačila na udržení chodu převzaté redakce BBC, jejíž náklady jsou velice nízké.
3. Podle dalších zdrojů by možná měla být zachována frekvence britského vysílání BBC na našem území, a tak nám, kteří jsme se ještě nestačili dokonalé angličtině naučit, nezbývá nic jiného, než se do toho pustit.

Martin Melichar

Kratce

Fleš pokračuje na nové adrese! fles.fsv.cuni.cz

Fleš v PDF! Strana 1, Strana 2, Strana 3, Strana 4

Čtení Fleše je návykové, varuje doc. Osvaldová!


Čísla

Fleš č. 4 | 14. dubna 2005

Fleš č. 5 | 5. května 2005

Fleš č. 6 | 12. května 2005 - Lidové flešiny

Fleš č. 1 | 20. října 2005

Fleš č. 1 | 2. března 2006

Fleš č. 1 | 26. říjen 2006

Fleš č. 2 | 16. března 2006

Fleš č. 3 | 30. března 2006

Fleš č. 4 | 8. prosince 2005

Fleš č. 4 | 13. dubna 2006

Fleš č. 5 | 22. prosince 2005

Fleš č. 5 | 27. dubna 2006

Fleš č. 1 | 3. března 2005

Fleš č. 2 | 3. listopadu 2005

Fleš č. 3 | 24. listopadu 2005

Fleš č. 2 | 17. března 2005

Fleš č. 3 | 31. března 2005

Fleš č. X | prosinec 2004


Nejčtenější

Zabydlování prváků na koleji

Cizí slovo vojákyně

Karel Kubeška: Curling je hra, která sdružuje lidi

Večerníček má výstavu

Karle, to dítě není tvoje!

© 2005 Jiří Bulan | Redakce